celý ten čas strávený schované u Tebe v bříšku, jsem s Tebou prožívalo každý Tvůj den, ačkoliv to na venek nebylo na první pohled znát. Nejen, že jsem se každý den a celý den houpalo sem a tam, ale cítilo jsem Tvou radost, Tvůj smutek, Tvůj strach i Tvou zlost.
Ta cesta do Tvého náručí nebyla krutá, nebyla nepřekonatelná, ale byl to pro mě silný zážitek, stejně tak jako pro Tebe. A když jsem Tě uvidělo, ihned mi bylo jasné, že to Ty jsi ta, jenž hlas mi byl ukolébavkou, jenž tlukot srdce mě vždy dodal pocit jistoty. Od prvního momentu Tě poznávám dál, stejně tak jako Ty mě, začínám vnímat Tvou jedinečnou vůni, nové pohyby a taky jiný způsob sevření. Při tom našem poznávání jsem dostalo možnost být o krůček dál, narodilo jsem se s věděním, že jsi mou součástí a tak je mi nejlépe. Proto když mě položíš někam, kde to neznám, kde je chlad, temno, nikde nikdo - cítím se jinak než předtím a to mě znervózní, začnu se bát a nerozumím tomu co se děje. V tuto chvíli, prosím, neber můj pláč jako úmyslnou nespokojenost, schválnost nebo rozmar, ale volání po té jistotě, jenž mi od začátku dávala pocit bezpečí.
Přiložíš-li mě k prsu, zaplaví mě neskutečná síla lásky. To spojení mezi Tebou a mnou, ta bezprostřední blízkost - v ten moment se cítím šťastné a neumím Ti to jinak ukázat než tak, že když se od Tebe vzdálím, tak pláču, volám Tě. Nebuď tedy, prosím, překvapena, když se v prvních týdnech budu chtít kojit častěji a déle. Není to proto, že mi Tvé mléko nestačí nebo proto, že by s ním bylo něco v nepořádku. Je to proto, že kojení nám umožní být spolu a já se v tom všem novém, neznámém cítím nejistě a potřebuji Tě, to Ty jsi má jistota.
Možná se mi u Tebe bude chtít i spát, na hrudi nebo u prsu, neměj mi to, prosím, za zlé - ve Tvé přítomnosti se mi spí klidněji, ničeho se nebojím, není mi ani zima ani teplo - je mi prostě akorát.
Když by Ti někdo radil nebo si měla nápad dát mi třeba dudlík, nedělej to, prosím. I kdyby se mohlo zdát, že jsem při dudlání klidnější, ve skutečnosti je to tak, že právě tahle silikonová věc utlumí mé přirozené potřeby a pak už nebudu na prsu takový čas, který bych chtělo skutečně být a když se pak přisaji budu se zlobit, protože díky kratší době strávené na prsu, poteče mléko pomaleji. Také postupně ztratím schopnost nenutritivního sání neboli dudlání na prsu, které je též součást našeho milovaného kojení. Budu zmatené.A víš co maminko?
Tím spolu budeme zase o něco méně a to já nechci...
Stejně tak mě, prosím, nezavinuj do zavinovačky. I ta se postará o to, aby mé přirozené potřeby byly utlumeny a hned nám bude ouvej, budu se pak méně kojit, mléko nám ubyde a já znervózním. Radši si mě navaž do šátku nebo dej do ergo nosítka a budeme se mít oba nej.
Neboj se, maminko, ani v těch největších vedrech nemusím mít žádné další tekutiny, mateřské mléko je z větší části tvořeno vodou a pokud vyslyšíš mé volání a budu se moci kojit na požádání, tak společně pokryjeme i tu stránku tekutin.
Hlavně mami, pozor na lahvičky! Tu já nechci, jsem dítko chytré a hned bych odhalilo rozdíl mezi rychlosti toku z lahve a prsu, ten rychlejší tok z lahve by mě lákal a mohlo by se stát, že bych již Tvé prso odmítalo a to bych nerado, nechci s Tebou být o něco méně, naše společné chvíle miluji, tak jako z celého srdce miluje Tebe, má jistoto, mé bezpečí.
S láskou Tvé miminko...
***Kojení neuspokojí pouze potřebu hladu a žízně, ale také tu psychickou stránku, která je pro Vaše miminko neméně důležitá. Kojení dokáže miminko uklidnit, ubezpečit, zahnat bolístku, dát pocit jistoty a lásky. To vše a mnohem více je síla kojení, proto jej není možné eliminovat nějakým intervalem či frekvencí.***
*Vaše Laktačka :)
