Sbohem kojení

Za desatero horami a desatero řekami žila jedna moc chytrá žena. Bydlela v domě se svým manželem a dítětem, matka jí říkali. Měla krásné dlouhé blond vlasy s odleskem nebes, jemnou pleť a zelenkavé velké oči. Starala se o svou rodinu jak nejlépe uměla.

Když se matka připravovala na svůj první porod, posbírala co nejvíce informací, aby byla připravena na svou novou mateřskou roli. V den, kdy se mělo miminko narodit byla plná vzrušení a zvědavosti, těšila se na své vysněné dítě a se smíšenými pocity se cítila odhodlaná. 
Po porodu její dcerky ale přišly ženy, oblečené celé v bílém, vypadaly, že vědí co dělají a rozdělily tak na nějaký čas nově spojenou dvojici matka - dítě. Po dlouhých hodinách odloučení přinesly ženy v bílém matce její miminko zabalené od hlavy až k patě jako malou housenku. S láskou a něžností natahovala matka ruce ke své nové životní lásce, když v tom ženy v bílém dychtivě uchopily její prs a začaly jej tlačit její dcerce do úst, miminko plakalo. Proč asi pláče, pomyslela si matka, však já jí chci jen nakrmit, přemýšlela dál... Ženy různě manipulovaly s miminkem, manipulovaly s matkou, ale miminko se stále s klidem nepřisálo. Jedna z žen odešla a po chvíli se vrátila se silikonovou věcí v malé průhledné krabičce, "Máte nesprávná prsa!" řekla a přistoupila blíže k matce. Po krátkém rozhovoru zůstala matka se svou prvorozenou dcerkou poprvé sama jen ve společnosti onoho silikonu. 
Nasadila jej na prs a zkusila přiložit miminko, to začalo sát. Ach Bože, saje, mé dítě saje, proběhlo matce radostně hlavou, chvěla se. 
Druhý den ráno, po první probdělé noci přišly ženy v bílém na kontrolu a s nimi i rána v podobě věty "Vaše miminko nepřibralo dostatek, je potřeba jej dokrmit!", řekly ženy a krátce potom položily matce na noční stolek téměř plnou lahev umělého mléka s poučením, že je nutné, aby jej dítě vypilo. Matka poslechla, vždyť ony přece vědí, co dělají, ony mají odborné vzdělaní, hromadu zkušeností, pomyslela si a po krátkém kojení za přítomnosti silikonového "čehosi" dokrmila svou dcerku umělým mlékem z lahve. 
Hurá, miminko přibírá, prohlásily ženy a na kontrolu už nikdy nepřišly. 

Matka společné s jejím mužem prožívají své první společné chvíle. Emoce se hlásí, lásku a něhu střídá strach a únava, miminko je neklidné, nedaří se mu usnout. Rodina společně přemýšlela a hledala způsob jak miminko lépe uklidnit. Máme doma přeci dudlík, napadlo matku a rychle běžela do dětského pokoje k novým věcem, aby našla šidítko, které miminko jistě uklidní. Máme vyhráno, pomysleli si manželé, miminko se ududlává ke spánku a spí pravidelně 4 hodiny. To máme ale hodné klidné dítě, usínaly s příjemným pocitem žena s mužem. 
Dny plynou, miminko se kojí skrze silikonový klobouček, následně je dokrmeno umělým mlékem z lahve a aby se mu lépe usínalo dostane do pusinky dudlík.
Po pár dnech se ale matka pozastaví u zrcadla, všimla si, že její prsa už nejsou tak plná jako první dny a ani na pohmat v nich není cítit mléko. "Co se děje? Přicházím o mléko?", marně pátrá v paměti, kde udělala chybu, co se to mohlo stát a proč. Znervózní, miminko začíná plakat víc a víc. Kojení přechází do pozadí a je potřeba zvýšit dávku umělého mléka. Jako každá matka vyhlásí obranný útok a začíná boj o kojení. Trápí se, trápí se miminko, trápí se i muž. 
A tak po několika proplakaných dnech končí kojení a nastupuje plně krmení z lahve umělou výživou.


Sbohem kojení

***KLOBOUČKY, LÁHVE A ŠÍDÍTKA jsou VELKÝM NEPŘÍTELEM kojení.***

**Chcete vědět více? Dozvědět se proč právě tyto silikonové věci ohrožují kojení? Pak, prosím, podpořte tento článek SDÍLENÍM a LIKE.
DĚKUJI.




*Vaše Laktačka